Jaroslav Seifert - Píseň o lásce

Czech

Píseň o lásce

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
 
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
 
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
 
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
 
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
 
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
 
Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že Přijde zklamání -,
 
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
 
Submitted by maluca on Thu, 08/02/2018 - 04:14
Thanks!
Please help to translate "Píseň o lásce"
Comments